Motýlci v břiše II . . . aneb svatba naruby

První úkol ze seznamu přání odškrtnut . . . hurá na vyšší level. Další z mých bláznivých nápadů a snů je uspořádání a nafocení svatby snů i s komparzem svatebčanů. Moje hlava šrotuje o 106, hlavou mi lítá trilion myšlenek, jak to vše vymyslet, uspořádat a realizovat. Role nevěsty a ženicha je naštěstí opět jasná již na začátku :). Nevěstu a ženicha mi "zahrají" skoro švagrová Aneta a skoro švagr Adam. Líčit a česat bude opět úžasná a šikovná Denisa, která se postará i o kytici a věneček. Co se týče šatů volím moji oblíbenou tylovou sukeň, na kterou mě nebaví čekat až mi ji někdo ušije. Pouštím se tedy na křehkou plochu a ujímám se krejčovského řemesla sama :).

Jak jde čas nenechá mi spát místo svatby! V hlavě se mi točí plno scénářu od lesů, hradů až po zajímavá stavení. Ale prostě to pořád není ono! Safráááá, musí to být přeci BOMBA! Aby všichni řekli "wauuuuuu, hustýýýýý kde to je?". Ale jak už jsem psala v minulém příspěvku, chce to dozrát a nějak to dopadne :). Protože, když budu chtít, tak to bude BOMBA . . . stačí si jen dobře přát ;).

Týden před smluveným termínem mé svatby snů fotím jednu úžasnou rodinu. Chvilku přemýšlíme, kde se bude fotit a napadá nás všechny naráz jedna úžasná myšlenka! Mlýny! Co v automatyckých mlýnech? Jedná se totiž o nádhernou industriální památkovou stavbu, kterou milujiiiii! To ještě netuším, že bude hrát i důležitější roličku :).

Tak si takhle fotíme, blbneme a koho koutkem oka nezahlednu! Majitele :). Nejdřív se stydím a bojím se za ním zajít a zeptat se ho zda by nebyla možnost moji bláznivou myšlenku uskutečnit uvnitř toho úžasného stavení! "Běěěěžžžžžž tohle se třeba nebude opakovat!!!" křičí moje vnitřní já. Odhodlám se a za pár vteřin je vymalováno! . . . máááám to dovolené . . . jupííí jupííí jouuuu.

Dalších pár dní nespím, říkám si jestli jsem to přeci jen nepřekombinovala a nepřestřelila si vzít takové sousto. Když to vše vstřebám, je den před focením, a já mám domluvenou schůzku se sympatickou Šárkou, která má do mlýnů přístup.

Hustýýýýý, už jsem tu kdysi byla, ale i přes to zírám jak spadlá z višně :). Nááádherný prostor!!! Jako překvapení Vám neprozradím, kde se bude konat obřad ;).

Po půl dni se mi to vše trochu rozleží v hlavě, no a večer už zase nespím! Ne proto, že by to neklaplo, ale proto, že si představuji sama sebe jak v mlýnech fotím! Když fotím, tak je prostor okolo mě zahalen tmou a vnímám jen to co vidím hledáčkem objektivu . . . takže si sebe předstabuji, jak oči hledí do hledáčku a zbytek těla padá do děr a pater níže . . . . nebo jak mám zodpovědnost za všechny, co jsou tak úžasní a plní mi můj bláznivý sen . . . a všude tolik děr a propadlišť . . . brrr.

Osudný den máme domluvenou schůzku všech hlavních akterů na 2 hodinu odpolední u nás doma. Jenže to by bylo moc lehké a bez adrenalinu! V 13:54 mi volá vizážistka Denisa, že ji kykslo auto a za námi se nedostane :/.( vsuvka . . . mám vymyšlené, že ve 3 se začne fotit). V 14:02 nasedáme s nevěstou, ženichem a jedním malým skřetem do auta a pádíme směr Chrudim. Což se zpětně ukazuje jako "skoro" výhra. Anet je totiž alergická na kočky, (naše domácnost vlastní jednu chlupatou) takže nevezu nevěstu, ale oteklou kuličku . . . tento stav se pomalu dostává do klidu a z oteklé kuličky je opět nádherná princezna Anetka :). Ale to by byla moc rychlá pohádka! Anet je totiž alergická i na kytku v hlavě a miliony prachových částeček v mlýnech :/. Ještě, že se jedná pouze o "imaginární svatbu", protože by to byla jinak svatba za trest a buh ví zda by řekla ANO.

V 16:02 začínáme fotit.

Všechno dopadlo dobře zazvonil zvonec a pohádky byl konec :). Užijte si náš úžasný svatební den, který začal focením "novomanželů" a pokračoval obřadem na úžasném místě v ten nejlepší čas, který za celý den mohl být! :)

PS: Strašně moc bych chtěla poděkovat Anetce a Adamovi, Denise a úžasným "svatebčanům", kteří poslechli mých instrukcí a přišli do detailů ustrojeni přesně jak jsem si přála! Děkujiiiiii ;)